Iby napsal song, jmenuje se Limuzíny. 

28.10. ho se vší slávou budeme performovat na Barování Sandry Novákové a Filipa Rajmonta. Jestli se to povede a někdo to natočí, tak to sem pošlu. 

A nechám si tady i svůj text.

Já můj milý Iby nikdy nejel limuzínou

já si pořád jen cpal hlavu hlínou

abych zajed samotu a nemyslel na hrad plný kokotů

a na tu divadelní robotu co mi robí keše

a z divadla vím, že kdo pije čaj od agenta Bureše,

stání pokladně jeho keš teče,

stal se ze mně magistr ale jsem teď víc

O S V Č

ach čas se tak vleče...

když jedu hromadnou dopravou městskou

před se bou mám dívku hezkou

už jsem míjel Hradčanskou 

a protože jsem dnes večer k mání

mířím na Malostranskou 

za Filipem a Sandrou na Barování

možná je to jen sen

ale venku je krásný den

lidi ti se usmívají

když je volno tak si sedají 

a když ne, tak starší sednout nechají

kamarádi mi z okna mávají

na hradě dvě velké bez jednoho

potřebného Brady někoho vyznamenávají

má duše je volná jako v máji

jen jedno neví nikdo a vím to jenom já

já prdl jsem si v tramvaji!

Tak snad se to povede. 

 Na stole kantýny středně progresivně prosperujícího podniku spal středně progresivně prosperující analytik Robert Robert. Spal tak již bez přestání 14 hodin a 15 minut místního času a nejspíš bude spát dál.

Bůhví proč mu na stole hoří cigareta. Možná se nepozorovaně probral, zapálil a opět usnul. Nemohl ale stihnout víc, než dva tahy.

Ke stolu příjde šéf. 

"Roberte."

Robert Robert nehnutě spí dál.

Šéf odchází zpět k východu z kantýny.

Robert Robert se nehýbá. 

Šéf se nečekaně rozeběhne k Robertovi a až když je jeho pusa na samém okraji jeho ucha zakřičí: "ROBERTE ROBERTE!"

Robert Robert nedýchá.

Šéf se pousměje a klidným krokem odchází

Na stole kantýny středně progresivně prosperujícího podniku stále spí Robert Robert a pozvolna začíná opět dýchat. Kolem stolu projde uklízečka, vezme cigaretu, ze které ihned potahuje a pokračuje dál. Robert Robert spí a netuší, že podnik kolem něj v tichosti přestal prosperovat. 

 Ta reklama dole mně pěkně sere. Moc mě to mrzí, že tam je, ale tak to už asi v dnešní době je a není jinak. 

Testuju první článek.

Až mě jednou napadne co chci napsat určitě to napíšu. Divadlo, hudba, texty, rap (kterému opravdu nerozumím, ale rád bych ho dělal).

Tak snad jen na začátek. 

Rozcházím se sebou protože ty se rozcházíš se mnou

Rozcházím se sebou protože už si nemám co říct a tobě taky ne.

Rozcházím se sebou protože jsem se sebou ani nikdy nebyl.

Pořád jenom hledám ve zdi kdo jsem a co jsem po kom zdědil.

Tak dík všem co si tohle nepřečtou a těm co si to nedejbože přečtou sorry.